Quo Vadis, křesťanství?

Quo Vadis, křesťanství?

V roce 2013 uplynulo 1 700 let od doby, kdy byla v Římské říši prohlášena náboženská svoboda. V roce 313 vydali císaři Konstantin a Licinius tzv. Milánský edikt a prohlásili, že "je správné, aby křesťané a všichni ostatní měli svobodu vyznávat náboženství, které pokládají za nejlepší". Mnozí historikové pokládají tento císařský edikt za zrod náboženské svobody v Evropě. Této významné události nebyla dopusud věnována dostatečná pozornost.
V panelové diskusi jsme se zabývali budoucností křesťanství v evropské sekulární společnosti.

Přednášející:
Doc. Dr. Ivan O. Štampach, teolog a religionista
Ing. Petr Leba, lektor UPF
Moderuje: PhDr. Juraj Lajda

Report z konference

Dne 17. prosince 2013 uspořádala národní sekce UFM v České republice v Praze veřejný seminář spojený s navazující panelovou diskusí na téma „Quo vadis křesťanství?“. Inspirace pro uspořádání této akce přišla ze Slovenska, kde již dříve proběhla konference na stejné téma. Hlavním účelem tohoto veřejného semináře bylo připomenout lidem historickou událost z roku 313, kdy byla v Evropě rozhodnutím císařů Konstantina a Licina vyhlášena náboženská svoboda Ediktem milánským.
Téma přilákalo asi 18 lidí, kteří přišli i přes obvyklou velkou zaneprázdněnost před Vánocemi. Moderátor hned na začátku zdůraznil, že dnešní křesťanství čelí mnoha problémům. Stále ještě existuje mnoho nejasných a nevysvětlených věcí v křesťanské víře, úpadek křesťanských hodnot po celém světě a rostoucí vliv jiných světových náboženství. Splnilo křesťanství svoji úlohu? Jaká je role křesťanství? Úlohou judaismu bylo připravit všechny lidi na příchod Mesiáše.
Podobnou misi má rovněž křesťanství – připravit lidi na Druhý příchod Pána. Splnilo křesťanství tuto úlohu? Jaká je budoucnost křesťanství?

První řečník, Petr Leba, lektor UFM, podal velmi jasný přehled o tom, co křesťanství přineslo lidstvu. Uvedl, že život Ježíše a prvních křesťanů definitivně změnil svět. Křesťanství podporovalo vzdělávání, lidská práva, rovnoprávné postavení žen ve společnosti, rozvoj moderních věd a umění. Ukázal cestu křesťanství v dějinách. Na druhé straně je třeba přiznat, že ve jménu křesťanství proběhlo mnoho bojů, válek a konfliktů. To je temná stránka křesťanství.
V této souvislosti se řečník zmínil o tom, co papež František řekl o církvi. Papež vyjádřil myšlenku, že pokud církev ztratí víru v Krista, stane se z ní další nevládní organizace.

Druhý řečník, univerzitní profesor Ivan Odilo Štampach z Husitské teologické fakulty, známý religionista, nám přednesl krátký, ale hluboce promyšlený přehled o dějinách křesťanství v posledních 1700 letech až do dnešní doby. Poznamenal, že náboženská nesnášenlivost podobně jako nacionalistická netolerance jsou příčinou mnoha válek. Edikt milánský přinesl velkou změnu: v celé Římské říši byla zaručena náboženská svoboda. Všichni si mohli vybrat svoje vlastní náboženství. Zdůraznil rovněž, že od samého počátku doby po vydání Ediktu milánského byli křesťané zvýhodňováni. Později však sami začali pronásledovat lidi odlišné víry. Příklady náboženského pronásledování najdeme i v českých dějinách.
Po vystoupeních řečníků se rozproudila velmi živá diskuse. Bylo vzneseno mnoho otázek týkajících se budoucnosti křesťanství, úlohy náboženství v dnešní společnosti a příchodu Mesiáše. Bylo také řečeno, že někteří lidé pokládají rev. Muna za navráceného Mesiáše.