Týden mezináboženské harmonie

Dnešní doba vyžaduje v každém náboženství nebo víře osvícené osobnosti, které zkoumají svatá písma a tradice tak, že dokáží identifikovat ty aspekty své víry, které mohou přispět k prosperitě lidstva, jakož i ty, které zachovávají identitu jejich vlastního náboženství. Organizace spojených národů vyhlásila první únorový týden každého roku za Světový týden mezináboženské harmonie s mottem „Miluj Boha a miluj svého bližního.“
Univerzální federace míru společně se Společností pro mezináboženský dialog, Společností křesťanů a Židů a Obcí křesťanů v Praze si chtějí připomenout tento týden mezináboženské harmonie pořádáním konference, kterou by chtěly vyzvat lidi víry k oslavě Božího působení a inspirovat je k porozumění, respektu a spolupráci mezi lidmi bez ohledu na jejich víru nebo vyznání pro dobro naší společnosti a k posílení míru ve světě.

PROGRAM

13:30 Zahájení konference
            Čtení svatých textů

13:45 PANEL 1 - CO SPOJUJE A ODLIŠUJE JEDNOTLIVÁ NÁBOŽENSTVÍ

• Tomáš Boněk, farář, Obec křesťanů: „Je odlišnost ohrožující nebo obohacující?“
• Ruth Weiniger, předsedkyně Společnosti křesťanů a Židů: „Křesťané a Židé v (post)sekularizovaném světě“

15:00 PANEL 2 - AKTIVNÍ ROLE NÁBOŽENSTVÍ VE SPOLEČNOSTI

• PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., výzkumný pracovník Orientálního ústavu Akademie věd: „Sociální práce v islámu“
• Trilokátma dás, Hnutí Hare Krišna: „Náboženství - součást běžného života“

16:15 Přestávka

16:45 PANEL 3 - OD NÁBOŽENSKÉHO DIALOGU K NÁBOŽENSKÉ SPOLUPRÁCI

• Doc. Dr. Ivan Štampach, religionista a teolog: „Různé strategie mezináboženských vztahů“
• Ing. Petr Samochin, lektor UPF: „Vnitřní se odráží ve vnějším“

17:45 Zakončení

REPORT Z KONFERENCE

Přes padesát lidí z různých denominací přišlo na mezináboženskou konferenci věnovanou Týdnu mezináboženské harmonie, která se konala v budově Obce křesťanů v Praze 3. února 2014.Konferenci organizovala Univerzální federace míru (UFM) v České republice společně s Obcí křesťanů, Společností pro mezináboženský dialog a Společností křesťanů a židů jako spolupořadateli. Spoluúčast tří partnerských organizací přímo se podílejících na přípravách této akce se ukázala být velmi prospěšná a plodná, a to nejen proto, že jejich zástupci vystoupili jako řečníci, nýbrž i proto, že mohli pozvat řadu dalších osob ze svých kontaktů. Jeden mladý člověk ze Společností křesťanů a židů se dobrovolně ujal propagace distribucí plakátů a pozvánek do knihoven, univerzit, židovské obce a dalších míst. Mezi posluchači byli lidé z křesťanského společenství, hnutí Hare Krišna, studenti religionistiky a teologie, buddhisté, praktikující křesťané a další účastníci, kteří se nějak zabývají otázkou po smyslu života. Od samého počátku byla atmosféra velmi otevřená a přátelská, několik účastníků nabízelo občerstvení, které vhodně doplňovalo celkově příjemný pocit z události.

Motto konference znělo „Od mezináboženského dialogu k mezináboženské spolupráci“ a konference začala čtením ze svatých písem křesťanské a hinduistické tradice, načež následovalo krátké video o mezináboženských činnostech UFM.

V úvodním proslovu generální tajemník UFM v České republice Dr. Juraj Lajda zdůraznil, že mezináboženský dialog je nanejvýš důležitý, a to navzdory mnoha překážkám, jimž musí čelit. Ve výkladu dále pokračoval vysvětlením potřeby pozvednutí mezináboženského dialogu na vyšší úroveň, jež by měla vést k mezináboženské spolupráci, a uvedl, že konflikty ve světě nemohou řešit pouze politici, ekonomové nebo vojáci, nýbrž že je nutno zapojit také náboženské poznání. Kromě toho se rovněž zmínil o rev. Dr. Munovi a jeho iniciativě ke zřízení Mezináboženské rady v rámci struktury Organizace spojených národů.

První řečník, Tomáš Boněk z Obce křesťanů, promluvil na téma „Co sjednocuje a co odlišuje náboženství“, přičemž uvedl, že mnoho lidí nepovažuje mezináboženský dialog za samozřejmý. Položil otázky ohledně hranic omezujících dialog a vyvarování se ztráty vlastní identity, poté přešel k problematice postkonfesionalismu v Německu, který usiluje o překročení tradičních vyznání při hledání pravdy. Upozornil na to, že lidé dostávají strach, pokud mají pocit, že se liší od ostatních, a že tyto rozdíly často způsobují konflikty. Řekl, že skutečný dialog může změnit společnost a že žijeme v globálním světě, avšak nutná je rovněž vnitřní globalizace, i když je pro nás skutečnou výzvou.

Dr. Bronislav Ostřanský, výzkumný pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR hovořil o „sociálních aspektech v islámu“ a podal velmi jasný přehled hlavních charakteristik islámu. Uvedl, že islám charakterizuje směřování k univerzálnosti, hledání střední cesty a lidské iniciativy. Poznamenal, že dobročinnosti, vzdělávání, sociální spravedlnosti a etice se přikládá nejvýšší důležitost a že stálý důraz se klade na funkční rodinu a lásku k dětem v rámci rodiny.

Trilokátma Dás z hnutí Hare Krišna promluvil na téma „Náboženství – součást našeho každodenního života“. Podle jeho názoru si lidé myslí, že náboženský život je privilegium určené pouze pro některé lidi, ale pro ně samotné stačí pouze věřit. Podotkl, že lidé si mysleli, že budou-li vést náboženský život, ztratí svou svobodu, ale opak je pravdou: ve skutečnosti nás náboženský život může obohatit, a měl by být součástí našeho každodenního života. Latinské slovo „náboženství“ totiž znamená návrat k počátku, a tak se skrze náboženství můžeme vrátit ke svému původu. 

V poslední sekci s názvem „Od mezináboženského dialogu k mezináboženské spolupráci“ vystoupili dva řečníci, z nichž prvním byl docent Ivan Štampach, teolog a religionista, který hovořil o různých strategiích mezináboženských vztahů. Vysvětlil tři hlavní strategie, z nichž první je strategie náboženského exklusivismu (výlučnosti), jenž považuje svoje vlastní náboženství za jedinou cestu k Bohu, což vede k náboženskému monopolu. Druhou strategií mezináboženských vztahů je náboženský pluralismus, který je nutno odlišit od politického pluralismu. Tato strategie uznává, že každý má svoji pravdu a svoji vlastní cestu, avšak s touto strategií je spojeno nebezpečí upadnutí do relativismu nebo lhostejnosti. Třetí strategii představuje model náboženského inklusivismu, který vykladá jiná náboženství jako část pravdy ze své vlastní náboženské tradice. Problémem zde zůstává to, že ostatní náboženství jsou přijímána pouze do určité míry, pokud jejich učení souhlasí s vlastním náboženstvím, a proto není přijímána jejich jinakost. Nakonec docent Štampach konstatoval, že zastánci mezináboženského dialogu konečně přišli k závěru, že hlubší ekumenismus je opravdu nezbytný.

Na závěr vystoupil Petr Samochin, zástupce a lektor UFM. Ve své příspěvku položil otázku, proč potřebujeme mezináboženský dialog, a uvedl, že je tomu tak proto, protože mezi lidmi stojí náboženské bariéry, jež můžeme odstranit pouze pomocí dialogu. Kromě toho potřebujeme usmíření a odpuštění, jež povede k nastolení přátelství a vzájemné důvěry. Poznamenal, že tento dialog by měl začít okamžitě a že není čas na žádné odklady. Pak představil projekt Mírové iniciativy pro Blízký východ (Middle East Peace Initiative – MEPI), prokazující jak účinně může přispět mezináboženský dialog k usmíření, a své vystoupení ukončil výzvou, aby se účastníci konference navzájem objali.

Celkově lze konferenci označit jako úspěšnou, řada účastníků vyjádřila svoji vděčnost a ocenila ovzduší vzájemného porozumění i snahu všech přítomných o vztah bratrství a sesterství. Na konferenci se dostavili i zástupci vnitrostátních stanic Českého rozhlasu a České televize, kteří se cítili být inspirování přijít a tuto událost zaznamenat.
Dokument Českého rozhlasu Plus si můžete poslechnout zde.