Rodina v 21. století

Konference navazovala na předchozí konferenci, která se konala v květnu v Praze a další koncem června v Ženevě.
Na konferenci vystoupily významné osobnosti zabývající se problematikou rodiny. Např. G. Kuby z Německa, nebo prezident FAFCE (Federace katolických rodinných svazů v Evropě) či poslankyně Evropského parlamentu p.Záborská.
Čím dál tím více lidí si uvědomuje, že tradiční rodina se nachází v krizi a hrozí reálné nebezpečí rozpadu rodinných hodnot. Proto je potřebné zmobilizovat všechny síly na podporu rodinných hodnot a na upevnění stabilních rodin. 

Program

REPORT Z KONFERENCE

V návaznosti na úspěšnou konferenci na téma „Rodina a společnost“ v roce 20. výročí vyhlášení Dne rodiny OSN, která byla uspořádána ve spolupráci s německou pobočkou UFM v květnu 2014 v Parlamentu České republiky, svolala 14. října 2014 česká UFM „Evropskou konferenci vůdčích osobností“ v dolní komoře Parlamentu. Tématem byla „Rodina ve 21. století“.
Cílem konference bylo poskytnout argumentační výbavu členům parlamentu, navázat kontakty s nevládními prorodinnými, jakož i dalšími organizacemi a v neposlední řadě vzdělávat občanskou společnost. Lze konstatovat, že všechny tyto tři cíle byly svým způsobem splněny.
Mezi řečníky byli členové parlamentu, odborníci na otázky výchovy a vzdělání, badatelé a aktivisté z deseti zemí celého světa: Rakouska, Nizozemí, Francie, Německa, Slovenska, Švýcarska, Velké Británie, České republiky, Koreje a USA.
Konference se konala pod záštitou tří členů Parlamentu České republiky - paní Niny Novákové, Radky Maxové a pana Jiřího Miholy a ve spolupráci s WFWP a Občanským institutem.
V úvodní poznámce připomněl pan Juraj Lajda, generální sekretář české pobočky UFM, důležitost této konference, jež byla pokračováním dvou konferencí konaných v roce 2014 v květnu v Praze a v červnu v Ženevě.
Zástupce z řad řečníků dolní komory pan Jan Bartošek ve své úvodní řeči zdůraznil potřebu obnovy rodinných hodnot v naší společnosti. Politováníhodné rozpady rodin se přímo odrážejí na úrovni národa a duševním zdraví společnosti. Manželství a rodina hrají důležitou roli v otázce národa a našich dětí. Abychom těchto hodnot dosáhli, je třeba obětí.
Paní Nina Nováková, poslankyně, uvítala organizaci konference jako nástroj pro výměnu různých i protichůdných názorů a ocenila skutečnost, že mezi posluchači byli přítomni rovněž představitelé jiných myšlenkových proudů. Poznamenala, že pokud mezi lidmi s různými cíli není žádná či jen velmi malá komunikace, vyvstává nebezpečí extrémismu. V Evropské unii existuje v otázce rodiny nesoulad. Každý stát, který si nepřeje svobodné občany, je nepřítelem dobře fungující rodiny. Každá totalita měla za cíl rozpad rodiny. Stále však existují lidé, kteří mají vůli i nadšení rodinu zachovat. Jsme svědky toho, že ještě existují funkční rodiny, které mají velký potenciál. Zdravá politika a ekonomika je založena na rodinách. Pokud jsou jednotlivé rodiny silné, je rovněž stát silný.
Dr. No-hi Pak, reprezentující UFM pro východní Evropu, podtrhl hodnoty zakladatelů UFM Rev. Dr. Soun Mjyong Muna a Dr. Hak Čaja Han Mun, jimiž je prosperující rodina. Oba obětovali celý svůj život pro tento cíl. Rodina je místem, kde se rodí nový život. Když se lidé narodí, neobejdou se bez pomoci druhých, jsou odkázáni žít ve spojení s prostředím lásky zvaným „rodina“. V rodině se učíme lásce a vztahům. Je pro nás školou lásky. Koneckonců rodina je základní jednotka, která vytváří společenství lidí. Žijeme společně jako rodina, abychom vytvořili ještě větší sociální struktury přesahující úroveň rodiny a tak chránili jeden druhého. Když je rodina, jako nejzákladnější forma společenství, zdravá, pak je i společnost zdravá a může zavládnout mír.
Paní Radka Nováková, poslankyně a předsedkyně Komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny byla poslední přednášející úvodního panelu. Ocenila, že mnozí lidé přišli na tuto konferenci, což pro ni bylo důkazem toho, že mají obavy týkající se problematiky rodiny. Podotkla, že to bylo téma rodiny a ochrany dětí, co ji přimělo vstoupit do politického života. Zmínila skutečnost, že se rodina celosvětově nachází v krizi. Mladým lidem se do zakládání rodin a pořizování si dětí nechce. Přirozená touha žen mít děti je potlačena, nebot‘ je společnost nutí dělat kariéru a udržování chodu rodiny je velmi nákladné. Rodina se stává břemenem. Pro ni osobně rodina znamená teplo domova, otce a matku a pocit bezpečí.
První panel byl zaměřen na téma „Rodina a politika státu“. Paní Nina Nováková jasně vysvětlila pojem sexuální výchova. Vzdělání není pouze o získávání znalostí a informací, je to i cílená ambice utvářet charakter člověka. Vzdělání není neutrální. V České republice je sexuální výchova oddělena od rodinné výchovy. Otázkou zůstává, kdo by se měl postarat o sexuální výchovu-rodiče nebo škola? Rodiče mají právo poskytnout svému dítěti morální a náboženské vzdělání. Na druhou stranu v České republice existuje 250 000 neúplných a rozvedených rodin. Jak mohou vychovávat své děti? Z tohoto důvodu by se škola měla nějakým způsobem podílet na sexuální výchově. Podle paní Novákové by sexuální výchova měla být součástí etické výchovy, která zahrnuje tuto výchovu v celé své složitosti.
Antoine Renard, prezident Federace katolických rodinných svazů v Evropě, zřetelně odlišil rodinu od sociální politiky. Předně, rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti. Je to jednotka, ne skupina jednotlivců (něco více než tzv. „singles“). Pro budoucnost je potřeba stanovit si cíl, avšak tento cíl není jasný a lidé jsou v současné době individualisticky založení. V Evropě dochází každý rok k 1 miliónu rozvodů a 50 miliónů lidí žije samo. Děti z rozvedených manželství mají dva až třikrát více problémů než děti, které žijí se svými rodiči. Rozpad rodin má za následek utrpení, násilí a kriminalitu mladistvých. Dospělí se cítí sami a ve Francii se utratí 80-90% sociální pomoci (dobrých 6 miliard eur) na podporu rozvedených rodin. Řečeno obchodní terminologií sociální hledisko společnosti znamená výdaje, zatímco péče o rodinu je investicí do budoucnosti. Sociální problémy jsou problémy, ale otázky rodiny jsou řešením.
Další přednášející v tomto panelu byla členka Evropského parlamentu ze Slovenska paní Anna Záborská. Řekla, že dnes neexistuje žádná evropská rodinná politika. O všem by se mělo rozhodovat v jednotlivých národech. Podle základních práv EU je právo na sňatek určováno národními zákony každého státu. EU navrhuje, aby byla zkrácena mateřská a rodičovská dovolená. To však popírá nenahraditelnost rodiny a na příští generace se nehledí jako na stabilizační faktor společnosti. Pokud budeme mít nízkou porodnost, v nové generaci se objeví nové ekonomické problémy. Na ženy se pohlíží jako na pracovní sílu a péče o děti není dostatečně ohodnocena a doceněna. Zdůraznila, že rodina skládající se z muže a ženy je zárukou trvalé společnosti. Dobrým příkladem je rodinné podnikání, protože je to dlouhodobý proces, jehož cílem není jen okamžitý zisk, nýbrž usiluje jak o ekonomický výsledek, tak o udržení rodiny. Rodinná politika by měla proniknout do všech oblastí lidského života.
Pan Heiner Handschin, stálý zástupce OSN v Ženevě, ve své řeči zmínil, že bychom měli respektovat také práva dětí, což ve skutečnosti znamená vytvořit dobrou rodinu. Jinými slovy: ochrana rodiny znamená rovněž ochranu dětí. S partnerským soužitím je velký problém. Pokud máme krizi v rodině, je problém s výchovou. Navrhl vyváženou výchovu s ohledem na morální a etické hodnoty, se zvláštním zřetelem na kultivaci srdce. Rozpad rodiny snižuje její výchovný přínos. Vláda a škola musí toto vykompenzovat a to představuje enormní sociální výdaje.
Druhý panel byl zaměřen na úlohu nevládních organizací při posílení stabilních rodin. Richard Kane, prezident projektu Týden rodiny, mluvil o svých vlastních zkušenostech. Před 20 lety inicioval projekt s názvem Národní týden manželství, který se později rozšířil do 26 zemí světa. Cílem bylo zlepšit manželské vztahy a uskutečnit něco praktického. Nevládní organizace by měly mít odvahu udělat něco, co má dopad na společnost. Tento projekt by mohl ukázat, proč je manželství lepší než partnerské soužití bez sňatku, nebot´ je hlubším vyjádřením vnitřní a vnější oddanosti, zatímco lidé, kteří spolu žijí pouze „na hromádce“ mohou svůj vztah ukončit snadněji. Nevládní organizace by měly povzbudit politiky, aby podpořili stabilní rodiny a rovněž by jim měly dodat statistiky a potřebnou argumentaci.
Paní Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu v České republice, hovořila o aktivitách této organizace. Tato rodinná centra jsou iniciátory rodinné politiky v praxi na vesnicích, v menších i větších městech. Podporují politiku, která si cení dobře fungujících rodin. Často musí ospravedlňovat svou existenci. Lidé si myslí, že jejich náplní jsou volnočasové aktivity nebo sociálně nefunkční rodiny. Vláda by měla oddělovat sociální a politiku od rodinné politiky. Chybí nám definice, vysvětlující, co je úlohou rodiče. Lidé mají obvykle velmi jasnou představu, jaká je náplň jejich zaměstnání, ale ta chybí, když přijdou domů. Funkční rodina je základem prosperující společnosti.
Joseph Gundacker, prezident organizace Familienforum z Rakouska, zdůraznil důležitost prezentovat pozitivní obraz rodinného života ve společnosti. Problém s evropskou rodinnou politikou spočívá v tom, že se zaměřuje pouze na materiální prosperitu rodiny a nevěnuje téměř žádnou pozornost vztahům v rodině. Rozvodové statistiky, jakož i statistiky týkající se násilí a sexuálního zneužívání v rodině ukazují pouze počet rozvodů a zneužití. Neříkají nám celý příběh. Většina lidí stále hledá stabilní vztahy a toho správného partnera, ale už nevědí, jak vztah důvěry vybudovat a jak vytvořit stabilní rodinu. Bez rodičů by nebylo dětí; jsou nositeli lidského potenciálu, původci lásky, života a rodové linie. Avšak rodiče již nejsou považováni za důležité pro rozvoj dítěte. Ženám se dnes tvrdí, že jejich pracovní místo je nejdůležitější. Skutečným řešením je vytvořit rodinnou politiku, vážící si rodin, rodičů a dětí.
Jan Gregor, místopředseda Mladých křest’anských demokratů v České republice a představitel mladé generace upozornil na to, že rodina je v krizi a to ze dvou důvodů: genderové ideologii a rodinné politice. Cílem genderové ideologie je nová definice rodiny. Proto je rodina považována za součást politiky, nikoli za soukromou sféru. Ideologické kořeny tohoto pohledu vycházejí z Frankfurtské školy. Ta tvrdí, že nemůžeme znát objektivní realitu, ta je výmyslem člověka. Realita existuje jen v jazyce. Pokud změníme jazyk, může se změnit i realita. Genderismus a komunismus mají stejná východiska. Evropská unie nemá žádnou rodinnou politiku. Co se týče rodiny, stojí za ní mnoho zájmových skupin. V Evropské unii se na rodinu pohlíží pouze z hlediska zaměstnanosti a podle toho se dělá rodinná politika. Jeho návrhem je věnovat rodinné politice soustavnou pozornost, daňově zvýhodňovat dobré rodiny, ocenit péči o rodinu jakožto produktivní práci a uznat rodinu jako samostatnou jednotku.
Třetí panel byl věnován tématu „Co znamenají pojmy manželství a rodinné hodnoty na začátku 21. století“. Tento panel otevřel pan Jeff Fontain, ředitel Schumanova centra pro evropská studia z Holandska. Podle něj zmizela tradiční rodina z mnoha oblastí. Namísto ní máme rodiče samoživitele, páry stejného pohlaví atd. Vlády by se měly snažit zabránit rozvodům, protože to celou společnost stojí hodně peněz. Poté položil otázku, zda politiky s tímto tématem neoslovit, protože další volby budou za 4 roky. Přednášející prohlásil, že udržitelnost rodiny znamená ochranu mateřství. Lidé chtějí bránit udržitelnost v ekonomickém slova smyslu, ale nechtějí bránit mateřství. Podle něj je zárukou pravé udržitelnosti právě rodina.
Další přednášející, paní Gabriele Kuby, varovala před ideologií genderu, která se velmi rychle šíří. Je to politická strategie, jejímž cílem je zničit rodinu. Člověk je surovina a může rozhodnout o svém designu-toto je koncept svobody. Legální uznání jakékoli sexuality znamená změnu křest’anského hodnotového systému. Genderová ideologie destabilizuje rozdíly mezi mužem a ženou. Ztráta identity jednotlivce vede ke ztrátě identity rodiny a národa. Odděluje sexualitu od plodnosti. Toto úsilí je založeno na změně jazyka a terminologie. Většina rodičů učení genderismu odmítá. Chtějí mít rodinu, ale nikdo je neučí, jak vytvořit dobrou rodinu-to byl závěr této přednášející.
Juraj Lajda, generální sekretář UFM v České republice, provedl srovnání hodnotového systému západu a východu po druhé světové válce. V 60. letech došlo k sexuální revoluci na západě, ale bývalé komunistické země na východě bojovaly za svou svobodu a demokracii a snažily se najít způsob, jak svrhnout komunistický režim, což se v té době zdálo nemožné. Velká naděje přišla po roce 1989, kdy se komunismus zhroutil, a lidé měli naději, že přijde lepší společnost, protože dveře na západ byly otevřeny. K velkému zklamání spousty lidí přišlo ze západu spolu s dobrými i mnoho špatných věcí a nyní dochází ke krizi rodiny, která připomíná marxistickou ideologii, s níž jsme měli neblahou zkušenost před 50 lety. Nyní jsou jak západ, tak východ nuceni čelit řešení problémů rozpadu rodin a úpadku morálních hodnot. Je důležité, aby prorodinné organizace pracovaly společně.
Karl-Christian Hausmann, místopředseda CDU ve Stuttgartu z NSR, mluvil o situaci v Německu. Existuje tam mnoho rodin, které jsou závislé na dvou příjmech a oba rodiče musí pracovat. Děti musí chodit do školky a být mimo domov celý den. Politici se neorientují na přání lidí. Ženy jsou považovány za pracovní sílu. Role matky a péče o děti není ohodnocena. Postarat se o jedno dítě stojí stát v Německu 1200 euro měsíčně. Pokud ale na druhou stranu zůstane matka s dítětem doma, dostane od státu pouze 150 euro. Je důležité změnit tento trend i situaci. Řečník rovněž zmínil nedávnou anketu v Rakousku, podle níž mladé ženy do 29 let věku by daly přednost zůstat se svými dětmi doma, kdyby jejich manžel dokázal vydělat dost peněz pro rodinu.
Tématem posledního panelu byly „Stabilní rodiny jako základ pro zdravou a prosperující společnost”. Carolyn Handschin, ředitelka Úřadu pro vztahy s OSN a prezidentka WFWP uvedla, že mnohé mezinárodní mechanismy vynechávají rodinu a od jednotlivce přecházejí ke společnosti. Zdravá rodina je rodina, která je společnosti něčím přínosná. Přednášející zmínila historicky první rezoluci Rady pro lidská práva na téma ochrany rodiny, schválenou 26.června 2014. Výsledkem bylo znovupotvrzení skutečnosti, že rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti s právem na ochranu, se znovuujištěním, že státy mají primární zodpovědnost podporovat a chránit lidská práva a základní svobody všech lidí, za současného uznání skutečnosti, že rodina má primární zodpovědnost za péči a ochranu dětí, které by měly vyrůstat v rodinném prostředí a v atmosféře štěstí, lásky a porozumění, za přesvědčení, že rodině, jako přirozenému prostředí pro růst a blaho všech jejích členů, by měla být dopřána nezbytná ochrana a asistence, tak aby mohla plně převzít zodpovědnost v rámci komunity.
Matyáš Zrno, místopředseda Občanského institutu v Praze, popsal situaci s prezentováním rodiny v médiích. V českých médiích jsou většinou mladí novináři a redaktoři, kteří nemají rodinu, děti, ani zkušenosti s jejich výchovou. Snaží se vybírat sexy témata a tradiční rodina je nudné téma. Společnost nemá pozitivní příklady dobrých rodin, které by ji formovaly. Alternativní formy koexistence jsou pro novináře atraktivnější. Přednášející uvedl jeden příklad, kdy bylo v českých médiích věnováno velmi málo pozornosti velké demonstraci v Paříži za udržení tradiční rodiny.
Poslední přednášející byla paní Lynn Walsh, ředitelka Oddělení pro otázky manželství a rodiny UFM v New Yorku. Poznamenala, že v OSN se věnuje velmi málo pozornosti otázkám manželství a rodiny. Velký důraz se klade na sexuální aktivity bez zmínky o rodině, obhajobu a posílení netradičního sexuální chování, odmítnutí bi-sexuálního pohledu na pohlaví, rodové stereotypy (bez ohledu na to, co je nejlepší pro děti) i experimentování s novými sexuálními a s dětmi souvisejícími přístupy. Nakonec dochází na znovu definování pojmu láska, sex, manželství a co znamená být člověk. Zdůraznila, že manželství je mnohem víc než obyčejný papír. Děti vychované v nedotčených rodinách mnohem pravděpodobněji studují na vysoké škole, jsou fyzicky zdatnější a emočně vyrovnanější, s menší pravděpodobností jsou fyzicky či sexuálně zneužívané, méně pravděpodobně užívají drogy nebo alkohol či páchají trestnou činnost, vykazují zmenšující se riziko rozvodů, pokud vstoupí do manželství a s menší pravděpodobností jako teenageři otěhotní nebo někoho oplodní a méně často bývají vychováváni v chudobě. Je proto důležité, objasnit účel manželství, rodiny a rodinného života.
Po každém panelu následovala diskuze. Při poslední diskuzi bylo doporučeno vytvořit pracovní skupiny s odborníky a lidmi, kteří chtějí podpořit rodinu a mají zájem o další spolupráci. Mnoho lidí z řad posluchačů se aktivně zajímalo o možnosti zlepšení situace a konkrétní kroky nápravy, zvláště pak o způsob, jak změnit obraz rodiny v médiích a jak přeměnit generovou politiku na politiku rodinnou.