Mezinárodní den rodiny 2012

Univerzální federace míru, která má statut konzultanta v radě ECOSOC při Organizaci spojených národů, podporuje aktivity a projekty, které má OSN ve svém programu.
Jedním ze stěžejních programů je i oblast rodiny. OSN vyhlásila 15. květen za Den rodiny.
Láska, která je jádrem vzájemných vztahů, na kterých rodina stojí, je esencí našeho každodenního života. Rodina je místo, kde se můžeme naučit rozvíjet vzájemné vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi manželi i mezi sourozenci navzájem. Dobře fungující rodina dokáže rozvinout schopnost milovat a být milován.
Univerzální federace míru se problematikou rodiny zabývá systematicky a pravidelně od svého založení v roce 2005. Každý rok po celém světě pořádá a iniciuje konference, semináře a jiné aktivity, které podporují zdravé a fungující rodiny.

PROGRAM:

14:30 Zahájení

STABILNÍ RODINY – POSLEDNÍ ÚTOČIŠTĚ PRO PROSPERUJÍCÍ A STABILNÍ SPOLEČNOST?
PhDr.Juraj Lajda,generální sekretář, Univerzální federace míru v ČR

RODINA V MÉDIÍCH
Mgr. Miloslav Kučera, mediální poradce

16:15 Přestávka

ROVNOVÁHA MEZI VEŘEJNÝM A OSOBNÍM ŽIVOTEM V RODINĚ
Martina Masnerová, prezidentka, Federace rodin za světový mír a sjednocení
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., člen Evropského parlamentu

DUCHOVNÍ DIMENZE RODINY
PhDr. et ThDr. Radek Mezulánik, PhD., vysokoškolský pedagog
Ing. Karel Daněk, rodinné poradenství

18:00 Zakončení

vstup ZDARMA

Report z konference

K oslavě tohoto dne na konferenci v Praze dne 16. května 2012 se shromáždilo přes 20 lidí. Témata byla obzvlášť poutavá a podnítila živou diskusi.
V úvodním projevu Dr. Juraj Lajda, generální tajemník UFM v ČR, promluvil na téma Pevná rodina: poslední útočiště stabilní a dobré společnosti?. Ve svém vystoupení uvedl řadu činitelů ovlivňujících tradiční rodinu, když se lidé stále více odklánějí od původního modelu rodiny, která se skládá z otce, matky a dětí, vytvářejících rodinnou jednotku. V současné době se projevují směry, v nichž je tradiční rodina považována za staromódní útvar. Pokud rodina zůstane stabilní, pak můžeme očekávat, že i společnost bude stabilní.

V dalším příspěvku hovořil pan Miloslav Kučera, bývalý poslanec českého parlamentu, nyní mediální poradce, o rodině v médiích. Zdůraznil, že média dnes zprávy prodávají, na rozdíl od 19. století, kdy se sdělovací prostředky snažily podávat pokud možno co nejpravdivější a nejobjektivnější informace. Tato skutečnost také ovlivňuje obraz rodiny v médiích. Vychází mnoho časopisů, které se zabývají tématem rodiny, ty však často přinášejí nerealistické informace a zkreslený obraz rodiny. Pan Kučera podtrhl, že na školách je nezbytné zavést mediální výchovu.

Další zasedání se soustředilo na duchovní dimenzi rodiny. ThDr. Radek Mezulánik hovořil o hlubokých kořenech rodiny. Každý problém začíná v rodině. Za rozvodem bývá nedostatek lásky a vztahů. Nejlepší model rodiny je popsán již v Bibli. Adam a Eva byly stvořeni k Božímu obrazu, aby založili dobrou rodinu. Rodina tudíž znamená odpovědnost, péči, výchovu a oběť.
Dalším řečníkem této relace byl pan Karel Daněk, rodinný poradce. Zdůraznil, jak je důležité, aby lidé byli zralí dříve, než založí rodinu. To znamená toleranci vůči manželovi či manželce. Prohlásil, že rodina je instituce daná Bohem.

V poslední části jednání jsme se zaměřili na rovnováhu mezi rodinným a veřejným životem. Nejprve se paní Martine Masnerová, prezidentka Federace rodin za světový mír a sjednocení v České republice, podělila o své zkušenosti, jak lze propojit rodinný život s veřejným posláním. Uvedla řadu praktických příkladů ze své vlastní rodiny a zdůraznila, že dobrá spolupráce s manželem i s dětmi je nutná pro rovnováhu mezi rodinným životem a veřejnými činnostmi.
Poslední příspěvek přednesl pan Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu. Jako otec čtyř dětí řekl, že v rodině musí platit jasně daná pravidla, podobně jako ve veřejném životě. Rovnováha neznamená rozhodovat se mezi soukromým a veřejným životem, ale docílit radost a uspokojení v obou oblastech života, osobní i společenské. Být zapojen do rodinného života znamená také podílet se na veřejném životě. Děti musejí mít pocit, že se účastní rodinného života a mohou se něco naučit.